Systém Helrom i v Polsku

Jeden ze systémů k přepravě standardních silničních návěsů rozšířil svoji síť o linku do Polska. Od 29. 9. 2025 spustila společnost Helrom provoz linky Düsseldorf - Zabrze, ve frekvenci šesti párů týdně.

Stalo se tak i přes komplikované období, když v červenci 2025 podala společnost Helrom návrh na insolvenci v důsledku nečekaného vývoje v dalším financování své činnosti. Nicméně neznamenalo to konec činnosti firmy, ale potřebu restrukturalizace a hledání nového investora. Provoz vlaků nebyl ukončen, pouze byl mírně přehodnocen rozsah a trasování linek, přičemž plán rozšířit jejich síť o trasu do Polska byl dodržen. Ten je dalším krokem ve výrazné expanzi provozu, která začala na jaře 2024. 

Princip systému, který provozuje Helrom, je založen na tom, že ložná plocha je výklopná do strany za pomoci hydraulicky ovládaného mechanismu s elektrickým pohonem. Jde tedy o technicky komplikovanější řešení, nevyžaduje však žádnou terminálovou techniku ani nakládkový modul ve vagónu. Ve skutečnosti jde o oživení již dříve vyvinutého systému Megaswing (viz ŽM 8/10, str. 6), jehož autorem byla švédská firma Kockums Industrier (resp. následně K Industrier), která jej ale nedovedla do stádia sériové realizace a běžného provozu.

Do Polska tak pronikl další systém k přepravě standardních silničních návěsů, když zde již jsou nebo byly využívány systémy Cargobeamer, Lohr, Nikrasa i roadraillink. V zásadě tak jde o již všechny systémy k přepravě standardních silničních návěsů, které jsou na evropské železnici v běžném provozu (vyjma nepříliš rozšířeného rakouského systému ISU), zatímco v překladištích v ČR se dosud neuchytil ani jediný. Důvodem zřejmě bude velikost polského trhu, resp. i frekvence silniční nákladní dopravy tranzitující dále do Pobaltí či na Ukrajinu, což přispívá zásadní podmínce pro přepravy silničních návěsů po železnici obecně (a tedy i těch intermodálních), tedy nutnosti zkonsolidovat do jedné trasy přepravní proud s dostatečným objemem přeprav a délkou trasy. 

Významnou okolností bude jistě i skutečnost, že tyto systémy představují určité dodatečné náklady a technologické úkony, mohou však přilákat další zákazníky, případně zvýšit objemy přeprav stávajících zákazníků. Na druhou stranu je však nutno si uvědomit, že právě komplikovanější a dražší technické řešení znamená zpravidla potřebu využití různých dotačních progamů, aby byla přeprava běžného návěsu konkurenceschopná proti silniční dopravě, a je pak otázkou, zda jde o efektivně vynaložené prostředky.    

Více informací o aktuálním rozsahu nasazení těchto systémů přineseme v kontextu závěrečného dílu reportáže z veletrhu transport logistic v ŽM 10/25.