Most přes vodní nádrž Orlík uveden do provozu

Od podvečera 29. 11. 2024 jezdí přes nový most u Červené nad Vltavou pravidelné vlaky. Dne 20. 11. prošla jeho konstrukce zatěžovací zkouškou s využitím dvou historických lokomotiv (T 679.1600 a 475.111), dne 28. 11. na něm Správa železnic slavnostně zahájila provoz a následující den v 17 h skončila (od 14. 8. 2024 trvající) výluka předmětného úseku Červená nad Vltavou - Vlastec, během níž došlo také k napojení mostu na přilehlé traťové úseky. Do jara 2025 ještě potrvá dokončení souvisejících terénních úprav a rekultivace. Nový most byl nazván Schwarzenberský, jeho železobetonový oblouk má rozpětí 156 m a je tak největší v ČR, umístěn je 69 m nade dnem nádrže.

Stavba začala v lednu 2022, celkové náklady dosahují 684 981 276 Kč, financování zajišťuje SFDI. Zhotoviteli stavby jsou společnosti Metrostav TBR a Metrostav. „Tento projekt byl mimořádně náročný, zejména kvůli nutnosti odtěžení skalního masivu a provádění letmé betonáže. Oblouk mostu se u paty klene pod úhlem téměř 45 stupňů a vede jím průchozí komora o výšce 1,5 m a šířce 3,8 m. Museli jsme jej velmi důkladně armovat, což si vyžádalo přes 500 tun ocelové výztuže,“ uvedl Aleš Gothard, ředitel a předseda představenstva společnosti Metrostav TBR.

S novým mostem navíc skončila zásadní provozní omezení, která reálně vylučovala jakýkoliv provoz mimo krátkých souprav osobních a nákladních vlaků, a to s ohledem jednak na omezenou přechodnost a jednak na preventivní opatření proti účinkům bočního větru, zavedeným na starém mostě. Na základě provedené podrobné diagnostiky včetně přepočtu zatížitelnosti a přechodnosti byla přechodnost podle svislých účinků stanovena na TTZ B1 při rychlosti 30 km/h, na základě zpřesňujících prohlídek zvláštního pozorování byla později snížena přidružená rychlost na 20 km/h.

Podle statického výpočtu byla z hlediska účinků větru stanovena maximální délka vlaků 30 m. Tabulky traťových poměrů (TTP) zde proto výslovně uváděly že mostní konstrukce je přechodná pouze pro vlaky nejvýše této délky, osobní dopravu proto umožňovaly pouze sólo motorový vůz řady 810 a motorové jednotky řad 814.0 a 814.2 (dovolen zde reálně byl také provoz sólo motorového vozu řady 842). Z lokomotivou tažených vlaků byla pro osobní a nákladní dopravu přechodná pouze jednoduše hnací vozidla řady 749 nebo 754 s jedním čtyřnápravovým vozem s hmotností na nápravu max. 18 t a délky max. 16,5 m.

Nyní je i úsek přes most zařazen do TTZ C3, tak jako celý zbytek tratě Tábor - Písek, takže se na ni může vrátit nákladní doprava. V osobní dopravě zde díky tomu mohly začít jezdit nové RegioFoxy - jednotky z dodávky pro Jihočeský kraj jsou totiž určeny právě mj. pro výkony na této trati (viz např. ŽM 8/23, str. 6).