Ministerstvo dopravy informuje o projektové přípravě Rychlých spojení

Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic dne 10. 10. 2024 představilo vládě aktuální stav projektu Rychlých spojení (RS) v České republice. U prvních staveb se odhaduje zahájení realizace v roce 2025, nepůjde však ještě o VRT v pravém slova smyslu.

V příštím roce by mohly být zahájeny dvě z pěti staveb, na které je rozdělena modernizace tratě Brno - Přerov na 200 km/h (čítající z velké části úseky v nové stopě), a to Nezamyslice - Kojetín a Kojetín - Přerov.

„V současné chvíli probíhá projektování tratí, které doprovází bezprecedentní rozsah komunikace s obcemi, kraji, spolky a s občany, jichž se chystaná výstavba VRT přímo dotýká. V projektu Dialog, jenž Správa železnic a ministerstvo se samosprávami vede, nacházíme vzájemně přijatelná řešení pro vedení tratí. Taková komunikace vyžaduje úsilí i čas, delší, než jsme si na začátku představovali. Považujeme jej však za výbornou investici, která zkrátí projednávání v dalších etapách přípravy a urychlí schvalování stavby,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a pokračuje, „přitom stále platí, že do 10 let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali".

V rámci procesu územního plánování již na mnoha úsecích projektovaných VRT došlo k vymezení koridorů, jež umožňují umístit stavbu v navrhovaném území, a některé již získaly kladné stanovisko v procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V různých fázích pořízení jsou aktualizace zásad územního rozvoje hlavního města Prahy, Olomouckého kraje, Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje. K posouzení EIA dochází např. na VRT Moravská brána, kde řízením prochází 80 km novostavby tratě.

„Zareagovali jsme na vznikající časovou ztrátu změnou procesů, jež můžeme sami ovlivnit. Přešli jsme na projektový způsob řízení. Na včasnou realizaci VRT dohlíží výbor pro strategické investice, který řídí premiér. Jako ministr dopravy dále vedu meziresortní řídicí výbor. Projektový tým na Správě železnic vede náměstek generálního ředitele. Pro odpovědné manažery Správy železnic jsme nastavili KPI, jež přísně zohledňují prioritu, kterou vláda projektu VRT přikládá,“ dodává Kupka.

U takto významných staveb to ale není jen ministerstvo dopravy nebo Správa železnic, jež do jednotlivých procesů vstupují. Článkem, který významně ovlivňuje délku přípravných etap, jsou také krajská zastupitelstva, jež kupř. rozhodují o aktualizaci zásad územního rozvoje. Je sice třeba mít pochopení, že o takto významné liniové stavbě rozhodují i několik let. Na druhé straně stát může v případě strategicky důležitých infrastrukturních staveb zamezit neodůvodněným prodlevám a rozhodnout prostřednictvím Dopravního a energetického stavebního úřadu. Úřad tak bude přímo posuzovat zpracovanou Dokumentaci pro povolení stavby dle nového stavebního zákona a jeho prováděcí vyhlášky. Územní řízení a rozhodnutí tak z procesu odpadá.

Kromě výše zmíněného již zahájila Správa železnic první fázi majetkoprávního vypořádání. Byli informováni vlastníci pozemků, kteří budou dotčeni stavbou vysokorychlostní tratě. Jsou připravovány tzv. předběžné archeologické výzkumy, jejichž hlavním cílem je definování časové a finanční náročnosti budoucího záchranného archeologického výzkumu. Témata spjatá s plánováním a výstavbou VRT shrnulo MD v této publikaci.

Letošní revizí sítě TEN-T, která je zakotvena v nařízení EP a Rady (EU) 2024/1679 ze 13. 6. 2024, došlo mj. k rozšíření a změně struktury sítě TEN-T. Díky úsilí Správy železnic se podařilo přesvědčit Evropskou komisi k zařazení českých VRT do tzv. koridorů hlavní sítě (Core Network Corridors, CNC) a rozšířené hlavní sítě (Extended Core Network, ECN) TEN-T, což umožní spolufinancování jejich staveb z fondů EU ve významné míře, protože pro využití nástroje CEF (Connecting Europe Facility - Nástroj pro propojení Evropy) je podmínkou zařazení předmětného úseku do koridorů hlavní sítě. Revizi sítě TEN-T se podrobným článkem věnujeme v ŽM 9/24. Hned několik úseků českých VRT je tak součástí CNC, u nichž je termín dokončení stanoven dokonce na 31. 12. 2030.

Momentálně předpokládané termíny realizací uvádí MD ČR zde. Jsou samozřejmě pozdější než rok 2030, nicméně k tomuto nám ministerstvo dopravy uvedlo: „Společně se svými investory děláme a nadále budeme dělat vše proto, aby stavby uvedené v nařízení TEN-T a zařazené do sítě Core Network s povinností dokončení do konce roku 2030 byly k 31. 12. 2030 do provozu uvedeny či uvedeny v termínu, který je časově velmi blízký. Sankční mechanismus za nedodržení termínu není dosud ze strany Evropské komise stanoven. U staveb na ramenech RS1, RS2 a RS4, jež jsou zařazeny do Core Network, lze očekávat uvedení do provozu v letech 2033 až 2035, u ramene Plzeň - Domažlice (které není součástí VRT, je ovšem rovněž zařazeno v CNC - pozn. red.) budou stavby dokončovány v letech 2027 až 2031, u ramene Brno - Přerov pak budou uváděny do provozu jednotlivé etapy v závislosti na jejich rozsahu a náročnosti v letech 2028 až 2033“.