Vykolejený vlak v Hustopečích nad Bečvou výrazně překročil dovolenou rychlost

Drážní inspekce uvedla, že v součinnosti s dopravcem Ostravská dopravní společnost - Cargo dokončila rozbor rychloměru nákladního vlaku Pn 52690, který dne 28. 2. 2025 vykolejil v Hustopečích nad Bečvou. Vjezdové návěstidlo železniční stanice přikazovalo strojvedoucímu vlaku vjet do stanice rychlostí nejvýše 40 km/h (návěst „Rychlost 40 km/h a volno"). Vlak však toto návěstidlo minul rychlostí 95,2 km/h, do výhybek vjel rychlostí 94,8 km/h a v nich vykolejil. Šetření je nicméně teprve na začátku a v žádném případě na základě tohoto zjištění nelze konstatovat vinu strojvedoucího, neboť dosud není vyloučena ani technická závada na lokomotivě či soupravě.

Tím byla tedy potvrzena na první pohled velmi pravděpodobná okolnost, že vlak na zhlaví stanice přejížděl z 2. do 1. koleje nedovolenou rychlostí. S ohledem na probíhající vyšetřování však již DI nechtěla komentovat otázky, kolik bylo na stanovišti lokomotivy přítomno osob a zda již byla vyloučena (krajně nepravděpodobná) zprvu se vyskytující informace, že lokomotiva byla od vykolejené soupravy na zhlaví odpojena personálem a následně ještě přejela vlastní silou do stanice.

Ve vlaku bylo řazeno celkem 17 vozů, přičemž 14 z nich vykolejilo (na dotaz ŽM upřesnila DI, že se jednalo o první až třináctý a patnáctý). Škody na místě mimořádné události byly prozatím odhadnuty na 225 mil. Kč (75 mil. Kč na infrastruktuře, 50 mil. Kč na vlaku, 100 mil. Kč na životním prostředí).

Provoz na dotčeném úseku zůstává přerušen, osobní doprava je nahrazena autobusy, nákladní doprava je vedena po odklonových trasách. Například vlak surového benzolu z Polska pro závod DEZA, který byl v den nehody již připraven k jízdě, projel ve dnech 3. - 5. 3. v trase přes Přerov, Hulín a Bystřici pod Hostýnem (s dopravci Trans Rapid PL, ODOS - Cargo a Trans Rapid). Dne 5. 3. 2025 jel vlak s toluenem pro BorsodChem MCHZ do Ostravy přes Žilinu (dopravce ČD Cargo).

Vlakotvornou zátěž dopravuje ČD Cargo mezi Valašským Meziříčím a Ostravou v trase přes Frýdek-Místek. Přes Hulín a Bystřici pod Hostýnem je tak nyní obsluhován i sklad pohonných hmot ČEPRO v Loukově (přípojná stanice Osíčko), když provoz na této trati v poslední době ožil také proto, že je využívána pro jízdy na Ostravsko, resp. z něj, nákladními a lokomotivními vlaky, které nejsou vedeny lokomotivou způsobilou k jízdě pod dohledem ETCS.

Dne 6. 3. 2025 uvedla Správa železnic ve své tiskové zprávě, že pokračuje odčerpávání zbytků látky z cisteren a připravuje se odklízení vraků z kolejí. Sami zasahující hasiči Správy železnic popisují zásah jako extrémně nebezpečný. Komplikace představuje zejména vysoká toxicita benzenu. Hasiči proto musí pracovat ve speciálních oblecích a dodržovat přísná pravidla. Shodou okolností jen zhruba týden předtím hasiči trénovali na plzeňském nádraží zásah při úniku nebezpečné chemikálie z cisterny...

„Benzen je z pohledu hasiče jedna z nejhorších látek, která může hořet. Je totiž nejen mimořádně hořlavá, ale i toxická. Už při příjezdu první posádky šlehaly plameny desítky metrů vysoko a bylo zřejmé, že půjde o extrémně složitý zásah, za svoji kariéru nic takového nepamatuju,“ popisuje velitel jednotky hasičů Správy železnic z Přerova Ondřej Kovacs. Zásah hasičům komplikuje nutnost pracovat ve speciálním protichemickém obleku, po návratu na základní stanoviště pak musí projít dekontaminačním stanem, protože benzen je vysoce karcinogenní látka. „Každý den je na místě zhruba třicet železničních hasičů. Z důvodu potřeby střídání sil jsou do akce povolaní nejen příslušníci ze stanic v okolí, ale i jejich kolegové ze zbytku republiky,“ říká ředitel Hasičského záchranného sboru Správy železnic Jan Blecha.

Hasiči musí postupovat opatrně i proto, že stále úplně nepominulo riziko dalšího požáru. Ve směsi s hasební vodou a v kombinaci s nízkými teplotami navíc benzen tuhne a pak ho není možné čerpat. To je také důvod, proč i týden po nehodě některé vykolejené cisterny zůstávají na místě. Rozsah požáru, který vypukl po vykolejení vlaku minulý pátek, byl tak velký, že bylo nutné vyhlásit zvláštní stupeň poplachu. Oheň zasáhl 15 ze 17 vozů. Hasiči Správy železnic byli u havarovaného vlaku jedni z prvních. V tuto chvíli je téměř nemožné odhadnout termín znovuzprovoznění tratě, bude to trvat nejméně několik týdnů.

Na místě od pátku zasahovaly spolu se železničními hasiči také profesionální a dobrovolné jednotky z Olomouckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Speciální těžkou techniku dovezl záchranný útvar z Hlučína. Na místo dorazila i posila ze Slovenska se speciálním hasicím robotem. Požár minulý pátek pomáhal hasit také policejní vrtulník s bambivakem.

Ředitel ČIŽP označil v jednom rozhovoru tuto nehodu za největší katastrofu svého druhu u nás, ale též v evropském i světovém měřítku. Je obtížné srovnávat nehody tohoto typu a jejich závažnost, ale je nutno uznat, že byť nehody podobného druhu na evropském kontinentu z posledních let na pohled působily katastrofálněji, jako např. v italské stanici Viareggio v červnu 2009 nebo v prosinci 2016 v bulharském Chitrinu (a bezprostředními dopady tomuto tak i bylo s ohledem na ohromné následky, a to i na lidských životech), jednalo se o vlaky s LPG, oproti němuž představuje benzen s karcinogenními účinky zcela jiný druh nebezpečnosti pro okolí nehody - i s možnými dlouhodobými dopady na zdraví...

V tomto ohledu by mohly být srovnatelnými spíše některé z nehod z posledních let v Severní Americe (6. 1. 2005, Graniteville, Jižní Karolina, USA, únik chloru; 20. 6. 2009, Perryville, Illinois, USA, únik denaturovaného etanolu; 6. 7. 2013, Lac-Mégantic, Quebec, Kanada, exploze vlaku s ropou uprostřed města; 3. 2. 2023, East Palestine, Ohio, USA, únik vinylchloridu, chlorovodíku a fosgenu; 5. 7. 2024, Bordulac, Severní Dakota, USA, únik bezvodého čpavku a metanolu).