Vlak z Číny do Evropy trasou přes Írán

Dne 28. 2. 2025 vyjel z čínského Čcheng-tu (Chengdu) vlak do polské Lodže, vedený v trase přes Kazachstán, Turkmenistán, Írán a Turecko. Jeho organizátorem je čínský státní operátor kombinované dopravy CRCT (China Railway Container Transport), podle údajů Kazašských železnic, resp. dceřiné společnosti KTZ Express, přepravuje televizní součástky. Dva různé oficiální zdroje KTZ Express pak uvádějí odlišnou celkovou dobu přepravy, buď 40 dní, nebo 52 - 60 dní. V závěru cesty by vlak měl tranzitovat přes území ČR, společnost ČD Cargo nicméně o tomto vlaku nemá žádné informace a společnost METRANS uvedla, že se na jeho přepravě podílet nebude.

Jde tak zřejmě o první pokus o využití tranzitu přes Írán na cestě mezi Čínou a Evropou, čímž odpadá trajekt přes Kaspické moře. Samotné jízdy vyhýbající se Rusku nejsou ničím novým, odehrávaly se již před válkou na Ukrajině a po jejím vypuknutí nabyly na intenzitě, zpravidla však s využitím trajektů přes Kaspické a Černé moře, případně přes Turecko. To byl mj. i případ vlaku vypraveného z Číny do Mělníka již na podzim 2019, pro nějž byly využity dva novodobě dokončené infrastrukturní projekty - gruzínsko-turecká spojnice Achalkalaki - Kars a Marmarský tunel. V roce 2022 byla využívána trasa přes zmíněná dvě moře a přístav Constanta (jak jsme popsali v ŽM 5/22 na str. 35).

Tento tzv. „střední koridor“ se od té doby snaží nadále propagovat a využívat skupina Beijing Trans Eurasia Logistics, která v Evropě působí přes dceřiné společnosti TE Bahnoperator a Bahnoperator Polska (jež je i licencovaným dopravcem) a spolupracuje se skupinou METRANS, v posledních letech také s LTE. Právě v uplynulých týdnech začaly do ČR a Německa mířit vlaky organizované ve spolupráci těchto společností, trasované přes Kaspické a Černé moře, nyní však s překládkou na železnici v Burgasu.

Vždy však obecně platilo, že pozemní cesta mezi Čínou a Evropou přinášela oproti lodní rychlejší přepravní dobu, ovšem za náležitě vyšší cenu. Různé okolnosti posledních let, jako byly dopady covidové pandemie na globální logistiku a mezinárodní obchod, válka na Ukrajině nebo narušení mořské cesty konfliktem v Jemenu, sice přinesly zhoršení podmínek nabízených lodní dopravou, i přesto je otázkou, zda komplikovaná a pomalá pozemní cesta „středním koridorem“ může přínést konkurenceschopné řešení (případně bez čínských dotací).

Železniční přepravy přes Rusko nadále probíhají a jsou bezkonkurenčně nejrychlejší, s přepravní dobou mezi Čínou a centrální Evropou 14 - 20 dní, zatímco pro „střední koridor“ je uváděna doba 20 - 45 dní a koridor se potýká s řadou kapacitních problémů. Tranzit Ruskem samozřejmě nicméně může pro některé zákazníky znamenat nepřijatelné řešení již z principiálních morálních důvodů, nadto trvá v určité míře riziko zabavení zboží, a to jak čistě v kontextu vzájemné obchodní blokády mezi Ruskem a většinou evropských zemí, tak konkrétně, pokud jde o výrobky, které mohou být považovány za využitelné pro vojenské účely (např. drony).